|
|
Mezigenerační solidarita v rámci neformální péče
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Problematika péče o nemohoucí seniory se v posledních letech dostává do popředí politického zájmu i povědomí veřejnosti. V současné době zajišťuje hlavně rodina. Cílem této práce je zmapovat tuto problematiku a zjistit, jak se péče o nesoběstačného seniora vyvíjela v průběhu let, jaké je postavení pečujícího člena rodiny a zjistit, jakým způsobem mu můžou pomoci ostatní členové rodiny či stát. V současné době se všechny státy potýkají se stárnutím populace. Stejná situace je také v České republice. Je a do budoucna bude velmi důležité zajistit systém péče seniory. Pro funkčnost systému zajištění péče o seniory je pak velmi důležitá podpora pečujících, kteří péči o seniory zajišťují. Tato práce se zabývá problematikou péče o seniory, podporou pečujících o stárnoucí obyvatele a také tématikou, která souvisí se změněnou životního způsobu pečujících osob. Přibližuje problematiku pečovatelství a charakterizuje roli péče, pečovatele i příjemce péče. Tato diplomová práce se věnuje péči rodinných příslušníků o nesoběstačného seniora, zabývá se jak historickým a současným vývojem péče o seniory, tak aktuálními otázkami týkajícími se stárnutí populace či změn života jednotlivých členů v průběhu péče o seniory. V práci je nastíněny možnosti, kterými se péče o seniory bude v budoucnu ubírat. V práci jsou vymezeny pojmy, které s touto problematikou velmi úzce souvisí (např. stáří, stárnutí apod.). V práci jsou popsány také okolnosti, za kterých se osoba stane pečujícím o seniora, podoby formální a neformální péče či potřeby pečujících osob. Práce obsahuje také možná doporučení, která by mohla napomoci při případných změnách systému.
|
|
|
Význam zdravotních služeb pro pečující rodiny
PRACHAŘOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá tématem neformální péče propojené se zdravotními službami. Mnoho lidí ani neví, co vše lze pod zdravotní služby zařadit a také kde je možné kromě nemocnice či lékařů je vyhledat. Často si musí sami zjišťovat informace až v okamžiku, kdy vykonávají péči, což bývá pro ně velmi náročné. Část práce se zaměřuje na neformální péči, kdo ji vykonává, co všechno obnáší. Hlavním cílem praktické části diplomové práce je identifikovat významy zdravotních služeb pro pečující rodiny. Ke zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Co vede člena rodiny stát se neformálním pečovatelem? 2. Co vede pečující rodiny k využití zdravotních služeb pro nesoběstačného člena rodiny? Pro dosažení cíle byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování. Rozhovory probíhaly polostrukturovanou formou. Získané údaje byly poté zpracovány metodou vytváření trsů. Na základě získaných výsledků se domnívám, že cíl práce byl naplněn. Pečující rodiny vyhledávají a využívají zdravotní služby v období, když potřebují doplnit svoji péči o odborné úkony. Jedná se například o situaci, kdy osoba se sníženou soběstačností by musela být přemístěna do nemocničního prostředí nebo dokonce do pobytových zařízení, kde je formální péče běžná. Také je vyhledávají tehdy, když chtějí stabilizovat či zlepšit zdravotní stav opečovávané osoby.
|
|
|
Neformální péče o osoby se zdravotním postižením v České republice.
Hošťálková, Jitka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem neformální dlouhodobé péče o osoby se zdravotním postižením v České republice. Za první cíl si autorka klade tuto nekoncepčně řešenou problematiku popsat a potvrdit v evropských státech převládající tendence k refamilizaci a deinstitucionalizaci v oblasti péče o závislé i v českém prostředí. Dále se snaží za pomoci provedených rozhovorů s neformálními pečujícími a s pracovníky vybraných sociálních služeb identifikovat hlavní problémové oblasti systému dlouhodobé neformální péče. Velký důraz je v rámci diplomové práce přikládán cílové skupině neformálních pečovatelů. Ti se při výkonu často fyzicky a psychicky náročné péče o závislou osobu se zdravotním postižením setkávají s mnohými překážkami, ať se jedná o kooperaci se systémem formální péče (sociální a zdravotní služby), nedostatek finančních prostředků, snížení kvality jejich života či také o nedostatečné uznání jejich statusu ze strany společnosti a státu. Neformální pečující jsou na základě teoretických východisek, ale i výsledků provedeného výzkumu představeni autorkou jako neviditelní aktéři české veřejné politiky.
|
|
|
Možnosti podpory pro pečující rodiny o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením
Kaplanová, Tereza ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
KAPLANOVÁ, Tereza. Možnosti podpory pro pečující rodiny o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2021, - 69 s. Diplomová práce. Cílem diplomové práce je přiblížit možnosti podpory rodinám o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením a vytvořit vhodná doporučení pro pečovatele, kteří o své blízké s těžkým zdravotním postižením pečují v domácím prostředí. Teoretická část vymezuje základní informace o domácí péči rodiny v roli pečovatelů o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením. Zaměřuje se na neformální domácí péči, popisuje respitní péči jako pomoc pečujícím a vymezuje péči paliativní. Praktická část představuje ve formě kazuistických studií konkrétní případy čtyř rodin pečujících o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením v domácí péči. Dále se práce zaměřuje na specifické potřeby pečujících osob a možnosti adekvátní podpory a pomoci těmto lidem. Na základě kazuistik, výzkumných otázek a analýzy praxe s odbornou literaturou je vytvořena brožurka, která je zaměřena na podporu pečujících rodin. Klíčová slova: domácí péče, neformální pečovatel, rodina, paliativní péče, respitní péče.
|
|
|
Pečovatelé v seniorském věku pečující o dospělé s mentálním postižením
Hekšová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stárnoucích neformálních pečovatelů, kteří pečují o mentálně postižené. Neformální pečovatel poskytuje péči, která není na profesionální úrovni a je neplacená. Přesto jsou to právě neformální pečovatelé, kteří jsou primárními poskytovateli dlouhodobé či celoživotní péče o mentálně či zdravotně postižené. Tuto péči nejčastěji vykonává osoba z rodiny, partner či blízký příbuzný. Práce popisuje, jakým způsobem poskytování této péče mentálně postiženému jedinci ovlivňuje život stárnoucího neformálního pečovatele. Jedná se o negativní dopady na sociální a rodinné vazby, psychiku a zdraví pečovatele, finanční zabezpečení celé rodiny a zejména zabezpečení svého mentálně postiženého dítěte v budoucnosti ve všech ohledech. Jedním z cílů práce je identifikace primárních potřeb a zjištění současného postavení stárnoucích neformálních pečovatelů v kontextu sociální politiky. Neformální pečovatelé vyššího věku se setkávají s odlišnými a rozmanitějšími překážkami nežli pečovatele mladší generace. Jsou opomíjenou a nedoceněnou skupinou mimo jiné z důvodu neukotveného statutu neformálního pečovatele v zákoně o sociálních službách. Práce je založena na kvalitativním výzkumu a s pomocí rozhovorů jak s pečovateli, tak s experty bylo zjišťováno, zda potřeby neformálních...
|
|
|
Nefirmální péče o klienty po CMP.
VLNATÁ, Jana
Zaměření diplomové práce je na neformální pečovatele a rodinu, která pečuje o svého rodinného příslušníka, který prodělal cévní mozkovou příhodu. Toto téma je velmi aktuální, protože CMP patří jak z hlediska České republiky, tak celosvětově k nejčastějším příčinám zdravotního postižení a úmrtí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na studium literatury a je rozvržena do 4 základních okruhů. První okruh charakterizuje pojem mozku a CMP, popisuje příčiny, rozdělení, příznaky, léčbu i důsledky této zdraví a život ohrožující příhody. Druhý okruh tvoří rozdělení koordinované rehabilitace, která je nezbytná po prodělané cévní mozkové příhodě, ať už se jedná o léčebnou, sociální, pedagogickou, pracovní rehabilitaci či lázeňskou péči. Třetí okruh je zaměřen na terapie po CMP, jako je fyzioterapie, logopedie, ergoterapie a psychologie. Další okruh se soustředí na formy sociální pomoci, bez které by se domácí péče o blízkou osobu neobešla, a tu tvoří příspěvek na péči, příspěvek na zvláštní pomůcku, příspěvek na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením a invalidní důchod. A v neposlední řadě jsou zde vysvětleny pojmy, jako je formální a neformální péče. Pro zpracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo sedm rodinných příslušníků Jihočeského kraje, kteří dlouhodobě pečují o blízkého člena své rodiny v domácím prostředí. Rozhovory byly nahrávány a následně doslovně přepsány. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou nesnáze rodiny při péči o rodinné příslušníky po prodělané CMP a jaké jsou jejich nejčastější problémy?"V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla hypotézy, vyplývají z výzkumu. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako zdroj informací pro osoby po CMP a jejich rodiny a napomoci k případné edukaci veřejnosti.
|
|
|
Neformální péče o osoby se zdravotním postižením v České republice.
Hošťálková, Jitka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem neformální dlouhodobé péče o osoby se zdravotním postižením v České republice. Za první cíl si autorka klade tuto nekoncepčně řešenou problematiku popsat a potvrdit v evropských státech převládající tendence k refamilizaci a deinstitucionalizaci v oblasti péče o závislé i v českém prostředí. Dále se snaží za pomoci provedených rozhovorů s neformálními pečujícími a s pracovníky vybraných sociálních služeb identifikovat hlavní problémové oblasti systému dlouhodobé neformální péče. Velký důraz je v rámci diplomové práce přikládán cílové skupině neformálních pečovatelů. Ti se při výkonu často fyzicky a psychicky náročné péče o závislou osobu se zdravotním postižením setkávají s mnohými překážkami, ať se jedná o kooperaci se systémem formální péče (sociální a zdravotní služby), nedostatek finančních prostředků, snížení kvality jejich života či také o nedostatečné uznání jejich statusu ze strany společnosti a státu. Neformální pečující jsou na základě teoretických východisek, ale i výsledků provedeného výzkumu představeni autorkou jako neviditelní aktéři české veřejné politiky.
|
|
|
Problematika propuštění pacienta ve vegetativním stavu do domácího ošetřování
VRÁNOVÁ, Magdaléna
Cílem diplomové práce je podrobně informovat o nejnovějších směrech klinické a ošetřovatelské praxe o potřebách pacientů ve vegetativním stavu i jejich pečovatelů. Také o vztazích v systému dlouhodobé ošetřovatelské péče, poskytování zdravotně-sociálních služeb a rehabilitaci. Rovněž má poukázat na nejpalčivější problémy současné situace pacientů ve vegetativním stavu a jejich rodin, zejména pak z hlediska propouštění pacienta do domácího ošetřování a dostupnosti služeb určených této cílové skupině. Nejaktuálnější poznatky i osvědčené metody budou sumarizovány do jednoduché a srozumitelné formy, která poslouží jako vodítko jednak pro zdravotníky, tak pro pečovatele.Pro diplomovou práci bude použita metoda Review a syntézy. Přehled dosavadních znalostí a studií v oblasti péče o pacienty ve vegetativním stavu bude syntetizován a zaměřen na domácí ošetřování s doporučením pro praxi a vyznačením slabých míst.U těchto pacientů je potřebná dlouhodobá následná, ošetřovatelská a rehabilitační péče. Speciální kapitolu věnujeme specifickým potřebám pacientů ve vegetativním stavu a odpovídající ošetřovatelské péči, rehabilitaci a problematice propuštění. Zásadní část tvoří provázanost formální a neformální péče, příprava pečovatele na jeho budoucí úlohu a související sociálně-ekonomická problematika. Závěrem také konstatujeme právní s etické aspekty celé oblasti týkající se medicínské a ošetřovatelské péče o pacienty ve vegetativním stavu. V souladu s cílem této práce bude pro potencionální neformální pečovatele vypracován manuál jak pečovat o svého blízkého, kam se obrátit v případě nouze a jaké kroky učinit během mezistupně institucionální a domácí péče. Výsledky mohou být využity pro další zkoumání a jako další zdroj informací také pro zdravotníky.
|
host ::
RSS.